_,.-=FanFiction=-.,_

Nikdy nepřemýšlím o budoucnosti, protože přichází přiliš rychle.

Statistika

Rudý Samet

Kapitola 2:Profesor

No :P Druhá kapitolka... :o)
Obě děti se za ledovým hlasem vystrašeně otočily.

"To je dobře…"promluvil Harry."ředitel Zmijozelské koleje, předpokládám?"Nasadil Harry stejně mrazivý tón.Možná, i o trochu mrazivější, který se odrážel od temných stěn jako pingpongový míček.

"Předpokládáte správně…a vy jste?"Zeptal se s hraným nezájmem.

"Ten kdo naléhavě potřebuje vidět ředitele…." "Dippeta.."napověděl tiše Justin, čímž si zasloužil ledový pohled od profesora Obrany proti černé magii..

"Ředitel má něco na práci a rozhodně si nepřeje být rušen…."Usmál se pohrdlivě profesor.To ovšem neměl dělat.Nikdo Harrym nepohrdal ani ve škole a tento přitroublý tlustý pobuda se mu bude vysmívat?Tak to ne!

"Tady se ovšem jedná i o vás, milí profesore.To vy jste poslal dva nekvalifikované kouzelníky do lesa plného krvežíznivých vlkodlaků!"Harry sledoval jak učiteli mizí úsměv z tváře.

"Jistě.."Harry moc dobře viděl, jak jeho ruka nenápadně míří k pouzdru s hůlkou."Máte naprostou pravdu!"Vyštěkl a s těmi slovy vytáhl hůlku a zahulákal"Zapomeňte!"Zelený paprsek by do nich určitě narazil, kdyby Harry na poslední moment nevyčaroval purpurově červený štít, který s obrovským rachotem kletbu pohltil.

Potom Harry cukl hůlkou dopředu a štít se neuvěřitelnou rychlostí dostal do blízkosti profesora, kde ho zbavil vědomí.

Harry si za neuvěřitelného zadostiučinění zandal hůlku zpět, do černého pouzdra, na kterém byly vyryty jakési znaky.

Ve stejnou chvíli odskočil chrlič a hned zpoza něj vyskočil brunátný zavalitý čaroděj s načervenalým nosem.Měl světlohnědé vlasy a hnědé oči.

"Co se to tu, pro Merlina děje?"Vyštěkl na Harryho zdejší ředitel hned, jak viděl profesora v bezvědomí a kolem něj purpurově červený obal.

"Tady, pan profesor se nás rozhodl proklít kletbou zapomnění.. "Pronesl Harry posměvačně."To je, ale teď vedlejší.Mám naléhavou práci tady v Anglii.Byl byste tak laskav a věnoval mě pár chvilek vašeho času?"Promluvil zdvořile Harry.

"Jistě, jistě…jen pojďte mladý muži ke mně do pracovny…"Zabručel nervózně.

Harry vyšel s ředitelem schody a nahoře se po vyzvání trpělivě posadil.

"Hledám Albuse Brumbála v naléhavé věci a řekl bych, že tak důležitou věc bych měl řešit pouze ním."Zavrtěl Harry záporně hlavou, když viděl jak Dipet otvírá pusu.

Hned po tomto prohlášení se podrážděně podíval na hodiny.

"V tuto dobu by měl být u skleněné láhve.Bez starostí- můžete použít můj krb….nechápu proč všechny důležité věci jdou mimo mě."…Zamumlal si Dippet pod vousy….

Harry si tedy nabral hrst letaxu a vhodil jej do krbu.Hned na to do krbu vstoupil a zamumlal"Skleněná láhev."

Poslední komentáře
06.07.2009 16:15:37: Tak tenhle hostinec neznám, někdy ho zkusím. Je v Londýně? :) Dělám si srandu, moc se mi to líbí....
30.03.2007 20:54:23: Moc hezký
 
Každý se může rozzlobit. To je snadné. Ale rozzlobit se na tu správnou osobu, správnou měrou, ve správný čas a pro správné důvody, to už tak snadné není.