_,.-=FanFiction=-.,_

Nikdy nepřemýšlím o budoucnosti, protože přichází přiliš rychle.

Statistika

Rudý Samet

Kapitola 0:Prolog

Snad není co dodat, ne?Prostě prolog...
Byl začátek července, domky v Zobí ulici tonuly v ospalém tichu a tma halila upravené předzahrádky. Hodiny na věži kostela ukazovaly půl třetí ráno, všichni obyvatelé ulice očividně spali.Jenom v prvním patře domu číslo 4 se pořád svítilo.

Po pokoji přecházel černovlasý chlapec a házel nějaké knihy do kufru, který měl položený na posteli.

Po chvíli kufr s cvaknutím zavřel.Posadil se na postel a podíval se z okna.Nad tmavou oblohou se táhla černá mračna a ve světle pouličních map, vrhajících světlo na chodník, se přibližovalo něco malého.

Harry otevřením okna vpustil malou sovičku dovnitř.Byla to nádherná sova pálená, která mu nesla nový výtisk Denního věštce.Harry ji zaplatil 5 cvrčků a rozevřel noviny.

°°°°°°BRADAVICKÁ ŠKOLA ZŮSTANE PROZATÍM UZAVŘENA°°°°°°°°°

Z vyjádření ministra kouzel Rufuse Brouska se další školní rok, po neblahých událostech z konce června, nebude otevírat Škola čar a kouzel v Bradavicích.Jako důvod uvedl strach rodičů o bezpečí svých dětí.Stanovisko ředitelky školy se nám nepodařilo získat.

°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°

Harry si odfrkl.Od té doby co zůstal u Dursleyovích sám bez svých přátel byl v neustálé depresi.

Abyste dobře pochopily - když se tu Hermiona a Ron, uprostřed prázdnin objevili a oznámili, že tu budou bydlet "Strýček" Vernon se na ně vrhl s nožem.

Díky bohu, že Hermiona uměla tak dobře paměťové zaklínadlo.Děkoval v duchu Harry.

Na to, že tomuto jedinečnému chlapci není ještě ani 17 let, sesypalo se na něj až moc zatěžujících okolností.

V poslední době ho nejvíce tížila smrt Albuse Brumbála.I když to nepochybně dělal neúmyslně, pořád si hrál s falešným medailonkem a přemýšlel co bude dál…..

Jednou, když opět přemýšlel způsobem "Chození sem a tam a házení si s medailonem…."

Uviděl opět mezi pouličními lampami přibližující se objekt.Zajásal, že by si na něj někdo vzpomněl?

Jistě, že ano ale rozhodně ne jen tak někdo.Harry zůstal stát jako přimražený.Ze zasnění ho probudilo, až zaťukání na okno.Fénix slétl na Harryho stůl a uraženě se na něj podíval.

"Jako by ti vadilo pár sekund na čerstvym vzduchu"Zabručel si pod nos Harry.Rozešel se pomalu k fénixovi.Moc dobře si uvědomoval, že na nožičce má uvázaný svitek pergamenu úhledně smotaný do ruličky.

Byl to poměrně vybledlý pergamen ovázaný rudou stuhou.

Voldemort by si asi těžko našel za "Věrného sluhu" zrovna fénixe…Pomyslel si Harry smutně.Byl to zrovna Profesor Brumbál, kdo Harrymu vysvětloval, že fénix u vás zůstane jedině v tu chvíli, když ho budete brát jako sobě rovného přítele.

Pln očekávání pomalu a se vší opatrností rozmotal stužku a odložil ji na stůl.Hlavou se mu v tu chvíli honilo neuvěřitelně mnoho myšlenek.

Třesoucími prsty sebral pergamen a se vší odhodlaností, která mu zůstala se dal do čtení.

Milí Harry.

Ze všeho nejdřív, bych se ti mohl asi představit.

Jmenuji se Godrik Brian Brumbál Potter- Nebelvír.Vím, že mít takhle dlouhé jméno je trošku ucházející, ale už jsem se takhle narodil.

Nejraději bych ti napsal víc, ale okolnosti jednoznačně naznačují tomu, že nemůžeme tlachat pomocí korespondence celé věky.

Nyní si můj nejmladší dědic a zdědíš také největší moc.

V těchto okamžicích se v Harryho tváři ukazovaly snad všechny pocity.Hněv, překvapení a našly byste toho bezpochyby víc, kdybyste se pořadně podívaly.Harry zatřásl hlavou a hladově četl dál.

Tento dopis je neuvěřitelně starý.Musel sem použít veškerá opatření proto, aby se dopis uchoval v bezpečí a byl si odeslán v tu pravou chvíli.Určitě jsi pln očekávání, jak jsem se o tobě dozvěděl já…..Jednou sem v našem zapovězeném lese potkal věštkyni a položil jsem ji primitivní otázku."Kdo z mých předků mě bude v životě potřebovat nejvíce?".

Řekla tvoje jméno Harry.Tvoje nikoho jiného.Tak sem zařídil, aby ti můj fénix donesl tento dopis.Po dočtení tohoto dopisu se ti několika znásobí tvoje moc.Nemysli si ovšem, že moc ti přinese vědění.Moc ti přinese jen možnost neustále se zdokonalovat.Fénix ti také splní tvoje největší přání!Poroz!Splní ti jen přání, která uzná za vhodná a dobrá pro tvoji výhru nad temnem.Nebude ti dopřáno přání zneužívat.Rodím ti dobře ani se o to nepokoušej.

Tvůj předek.

Godrik Nebelvr..

PS: Do Budoucna si nechávam pouze toto jméno a žádné jiné.Nikdo nebude vědět, že ty jsi můj dědic.

PPS: Fénix se jmenuje Falco.

Harry ještě pár chvilek oněměle zíral na listu vybledlého pergamenu, který mu začal hořet v ruce.Nějak nepociťoval žár.Spíše se mu zdálo že ho velice příjemně lechtá.

Harry se tedy podíval na svého nového společníka, který si ho pečlivě prohlížel.Harry se také podíval.Byl o něco mohutnější fénix než byl Faweks.Jeho oči byly zbarveny spíše do zlatého odstínu.

Harry se při pohledu na něj uvolnil a dosedl na svoji postel, která výhružně zapraskala.Podíval se z okna.

Z okna byla vidět jen černočerná tma a napůl zhaslá lampa, která z ničeho nic zhasla.

Harry unaveně pohlédl na Fénixe.

"Ehm…No tak, Ahoj Falco… já jsem Harry.Harry Potter"Přikývl si Harry, jakoby si dával za pravdu.

"Jistě….Tvoje první přání.. ?Můžu ti doufám říkat Harry.Nebo máš jinou přezdívku či jméno?"Ozval se Harrymu v hlavě příjemný hlas.

"Harry je dobré.Moje přání?Já nevím…"…Harry nasadil velice zabloumaný výraz.

"Doporučuji ti aby sis přál se ocitnou na místě zaeném Tchi-Tchi.Je to v Tach-Wanu v číně.Je to nejlepší výcvikové zařízení.Tedy bylo asi v roce 1940 se stalo neúspěšnějším Bystrozorským centrem.V této době už neexistute.V roce 12.8.1962"Radil mu Boni.

"To mě přeneseš na nějaký zříceniny?"Ptal se Harry.

"Ne vezmu tě zpátky do minulosti"Podal Harrymu šokující pravdu fénix.

"Tak dobrá…"Váhavě kývl"Ale po ukončení se vrátíme sem?Myslím do této doby…"Ptal se Harry věcně.

"Samozdřejmě.Tak si zabal fidlátka a letíme…."

Harry kývl a zabalil si nejnutnější věci.Timdle přece nemůžu nic ztratit..říkal si sám pro sebe Harry.

 

Poslední komentáře
06.07.2009 16:05:14: Boni? To je nějaká zkratka pro Falca?
 
Každý se může rozzlobit. To je snadné. Ale rozzlobit se na tu správnou osobu, správnou měrou, ve správný čas a pro správné důvody, to už tak snadné není.