_,.-=FanFiction=-.,_

Nikdy nepřemýšlím o budoucnosti, protože přichází přiliš rychle.

Statistika

Anděl Temnot

Kapitola 1:Anděl Temnot

:D:D Snad :P:P se :X :X vám- BUDE LÍBIT :)
"Ahoj Harry."Pozdravil Harryho nějaký cizí muž.Harry párkrát zamrkal kolem sebe.Byly v kruhové místnosti, kde byla jedna židle, na které seděl Harry a kruhový stůl. Harry viděl dost rozmazaně

"Dobrý den…..Já jsem mrtvý?"Zeptal se Harry.

"Teoreticky ano…."Pokýval muž hlavou a Harry se na něj pořádně zaměřil.

"Ale, kde jsou moji rodiče a -"

"Ne Harry….není tolik času.Abys správně pochopil.Já jsem smrt.Ale, kouzelník jménem Tom Raddle se mě plete do řemesla.Jak víš, má vytvořené viteály, které zabraňují tomu aby umřel.Momentálně- přesně v tuto dobu asi před pěti minutami měl umřít.Měl zmizet z povrchu této země."Mluvil zvučným, ale přesto laskavým hlasem muž.

"Ovšem nezmizel.Neustále žije.My andělé se sice nemáme plést do problémů smrtelníků, ale toto je nutné.Tvůj úkol bude ho zabít."Mluvil dál a nenechal se Harryho na nic zeptat.Harry přesto sebral všechnu svou odvahu a skočil mu do řeči.

"Toto je můj úkol, už od prvního roku mého života, pane.."Zašeptal a skryl hlavu do dlaní.Bylo mu líto, že skočil z té proklaté propasti.Nikdy, už neuvidí vycházející slunce ani nic podobného.

"To je ovšem, velký omyl chlapče.Tobě dám tu možnost stát se jedním z nás.Sice jen tak na půl - dalo by se říct."Zasmál se od srdce, ale Harry absolutně nechápal co tím myslí.

"Poslouchej, Harry.Podstoupíš krátký rituál.A stane se z tebe na půl anděl.Je to jen kvůli tomu, aby ses mohl vrátit zpět mezi živé."Když spatřil Harryho nechápavý pohled pokračoval dál.

"Budeš mýt křídla- zakryješ je jednoduše…stačí na to pomyslet a samy znizí.Zlepší se ti zrak.Nabudeš velké moci.Ne neomezené, jako máme andělé, ale když se budeš snažit mohl by jsi teoreticky i zničit populaci andělů."Koukal na něj teď velice přísně.

"Také se ti nejspíš změní vzhled, ale to je drobnost.Neříkám, že s takovou mocí bys dokázal porazit Toma levou zadní.Je mocnější, než si myslíš.I s darem, který ti dám bude velice obtížné ho porazit.Nás zničit nedokáže z jednoho prostého důvodu.Neví, kde jsme…neví, kdo jsme…a neví, co jsme…Neví teoreticky nic, ale kdyby si dal záležet našel by si nás."Mluvil teď hlasem, který byl pln obav.

"A své rodiče uvidím?I když zabiji?"Zeptal se Harry"Nechci jít do pekla, kvůli tomu, že páchám dobro!"Otřepal se Harry.

"Zapomínáš, že já jsem Anděl Temnot.Tma je to samé co smrt.Má absolutně stejný význam.Lidé se ve skutečnosti nebojí smrti, ale nejistoty.Nevědí co je čeká.Stejně jako nevědí, na co narazí, když jdou tmou.Musíš si zapamatovat, že každá drobnost má svůj význam!Cokoli se stane!Nedávej si zavinu nic, co se od této chvíle stane!Dobrá….jestli souhlasíš, tak můžeme začít."I když viděl rozmazaně, na to aby pochopil význam slov oči nepotřeboval.To co potřeboval je čas, ale cítil, že čas je přesně to co není…..

"Dobrá…ale budu na to sám.Nemám, kromě přátel nikoho, natož někoho by mě učil."Mluvil sklíčeně Harry.

"To by neměl být problém.Stejně sem čekal, že toto řekneš.Neboj vše pochopíš, až bude ten správný čas.Kouzlit můžeš..na to nikdo nepřijde.Tvoje magie bude mít absolutně jiný počátek než u normálního kouzelníka.Objevíš se v Kvikálkově.Tvoje příbuzné sem zařídil…Nebudou doma"Usmál se na něj a s tím vykročil k Harrymu.Chytl ho za límec vytahaného trička, které měl po Dudlánkovy a roztáhl křídla.

Neletěly dlouho.Přistály opět v kruhové místnosti.Ve zdech i na podlaze, byly vyryty nejáké čáry, které se všechny spojili uprostřed místnosti.Anděl mu ukázal, aby se vydal doprostřed místnosti.

Harry si stoupnul přesně tam, kam ukazoval anděl.Potom začal anděl hulákat něco v cizím jazyce.Harry absolutně nevěděl co má dělat.Pak už se kolem něj rozlila jen tma.

XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX

Harry se probudil.Ležel na své posteli.V prázdném domě v Kvikálkově to vrzalo a skřípalo, z potrubí se ozývalo tiché pobublávání.

Harry ležel s otevřenýma očima a hleděl ke stropu.

"Co to sakra bylo"Říkal si v duchu.

Když se ovšem podíval do malého zrcátka, které bylo naprasklé tak málem zešedivěl.

Jeho vlasy byly stále uhlové černé, nebyly tak rozčepýřené, ale byly o něco delší a vypadaly o dost elegantněji, než normálně.Jeho rysy dost ztvrdly.Oči měl pořád jasně zelené a na čele měl pořád tu hnusnou jizvu.

"Do hajzlu."Zaklel Harry, když se podíval přímo za sebe.Měl křídla.Byly úplně jiné, než ty co měl Anděl temnoty.Tyto křídla byly bílé a okraje mělo absolutně černé."Co s tim mám sakra dělat."

Harry se soustředil na to, že chce aby zmizely.Zprvu to nešlo, ale po chvíli zmizely a stejným způsobem se zase objevily.Tolik to nebolelo, ale roztrhal si tričko.Poslední co mu zbylo a tak se oblékl do hábitu.

Sešel dolů do kuchyně kde ležely noviny.Harry koukl na noviny a …datum?To snad není možné….on je v minulosti.Tedy teď to už je nejspíš jeho přítomnost.

Takže takhle to myslel ten Anděl….Jistě - Brumbál žije.

Po tom co Harry začal počítat tak přišel na to, že zhruba za týden pro něj přijde Lupin s eskortou.Cvičil skoro pořád ve sklepě- tam ho nikdo nemohl vystopovat a Pošuk Moody, by těžko hlídal Harryho Pottera…

Harry se za těch pár dní učil tolik, že měl pocit, jakoby skoro nespal.Občas se šel proletět s jeho novými křídly.Díky daru také mohl kouzlit a tak zkoušel všechny kletby.

Většinou si to rozdělil že v noci vybere kouzla, která se kdykoli mohou hodit a od rána, až do tmy cvičil.

Občas měl pocit, že kdyby ho takhle viděla Hermiona viděla asi by mu záviděla.Takhle rychle se neučí snad ani ona.

Harrymu to uběhlo jako voda.Už měl sbaleno a seděl v pokoji.Kufr měl v kapse(ve velikosti sirek).Hůlku v pouzdru, které si koupil přes denního věštce.

Hermiona měla pravdu.Opravdu, když si noviny přečtete celé najdete tam spoustu narážek, na jeho osobu.

Dole se ozval třesk rozbíjejícího skla.To byl pro Harryho signál.

Harry vzal koště a nasadil si kožich.Otevřel si dveře a vyšel ven.

Dole, v potemnělé místnosti, už stála skupinka kouzelníků a všichni na něj koukaly.

Poslední komentáře
06.07.2009 15:17:36: Líbí, líbí. :-)
 
Každý se může rozzlobit. To je snadné. Ale rozzlobit se na tu správnou osobu, správnou měrou, ve správný čas a pro správné důvody, to už tak snadné není.